První zkušenost se split snowboardem
Naplánovaná výprava do Alp o šesti lidech se těsně před odjezdem zrušila kvůli lavinové situaci. Naše trojka ale za každou cenu chtěla na sníh, tak ráno vyrážíme na Martinky s nejistým, na rychlo uvařeným plánem. Nevíme, jestli bude kde spát a jestli je vůbec sníh někde jinde než na hřebenu, ale jedem!
Na místo přijíždíme před setměním a hned nás odchytává týpek z lesní správy, že tam s autem nemáme co dělat, že je tam zákaz a kam že jdeme na noc do hor, že jsou tam medvědi. Klára stažený půlky, Jarda vysmátej a já si myslím, že polesnej jen straší pár českých kuřat, co jdou na noc do hor. Ukecali jsme ho, že jdeme po turistické cestě na útulnu na hřebenu a že to tam známe (neznáme) a máme všehno vybavení. Nakonec nás tam s úsměvem nechává zaparkovat a jede pryč :-D
Sníh tam nějakej je a chumelí, ale je to na hraně. Přebalíme věci u auta a převlečem se, je tma a než vyrazíme napadnou naštěstí další asi 4 cm sněhu, takže rovnou u auta nasazujeme na lyže a splita pásy a nemusíme šlapat v botech. Razíme na cestu vzhůru do neznáma. Šlapeme skoro korytem potoka a trneme hrůzou, aby se nenamočily pásy, na který by se pak lepil sníh. Asi po hodince nacházíme seník, který byl plánován jako nouzové přespání. Je dost velkej a krásně vystlanej senem. Padá rozhodnutí, že šlapeme nahoru na chatu a doufáme, že nebude na Silvestra narvaná a že budeme mít kde spát. Zpátky na seník po půlnoci už ale rozhodně nepůjdeme, takže jsme all in.
Mám trochu obavy, že si trhnu ostudu. Jdu na neodzkoušeným homemade splitboardu, je to moje první skialpová akce a naplánoval jsem ji jako nouzové řešení já. Jarda, kterej je z nás v horách asi nejzušenější mi plán trasy odkejval a že jdem, ale je to salámista a odkejval by asi všechno...
Prodíráme se po naplánované trase větvema, které se ohýbají pod tíhou čerstvého sněhu až k zemi. Valná část toho sněhu nám končí za krkem a na zádech. Po dalších asi 2h šlapání a krátkém hledání nacházíme chatku obývanou pouze tichým starším Polákem a zjišťujeme, že chatka má i podkroví, kde můžeme být sami. Na horský poměry je to luxusní hotel.
Druhej den je v plánu kajtovačka na Martinkách. Ze zahřátých spacáků se ale do mrazu vyhrabeme až po poledni a na Martinky vyšlapeme těsně před setměním, takže zpátky sjíždíme za tmy volným terénem nejrychlejší cestou. Silvestrovský večer je poklidnej. Na chatu nikdo jinej nepřišel. Pořádně jsme si navařili, najedli se, vypili medovinu, která pořádně pronesla cestou nahoru. Půlnoc byla klidná a my si ten klid užívali. Žádný ohňostroje ani ožralci :-)
Poslední den máme zase problém se vyhrabat z vyhřátývch spacáků. Plánujeme nejrychlejší cestu dolů k autu a po sbalení vyrážíme. Sjezdy jsou hodně rozmanitý, jedeme lesem, uzoučkýma cestama, nahoře lehkej prašánek, dole mokrej těžkej sníh a uplně dole skoro žádnej sníh a občas vytáhneme hranou z hlíny nějakej šutr. Cesta dolů šla rychleji, než jsme plánovali, takže stíháme k autu dojet za světla. Balíme, převlíkáme a vyrážíme domů...
Homemade splitboard s SP vázáním a Montana pásama prošel prvním ostrým testem na výbornou a zaznamenal jsem jen drobný nedostatky, který plynou z konstrukce klasickýho snowboardu a jeho rozříznutí. O tom se ale víc rozepíšu až příště.
Najde se tu ještě někdo, kdo si říznul starý prkno na splita? Případně různé zkušenosti se split snowboardem?
Čau zas příště, Leguán
Diskuse