Větrný rozsah draka - co to je
Při výběru draka se asi každý dívá na tabulku od výrobce, jaký rozsah větru drak pokryje. Podle čeho se řídit?
Kupující by rád přesně věděl, v jakém rozsahu větru může daného draka používat, ale tak jednoduché to zdaleka není. Rozsah větru draka je docela komplexní záležitost, ve které je velké množství proměnných a také výrobci si z tohoto údaje často dělají spíš marketingový nástroj, než aby takový údaj měl nějakou vypovídající hodnotu.
Faktory při určení rozsahu větru
Jak to vidí výrobci
Výrobce nejčastěji udává, co největší rozsah větru. To znamená od větru, kdy se drak sotva udrží ve vzduchu (zpravidla na zenitu) až po hranici větru, kdy se drak stává neovladatelným nebo má příliš moc výkonu, aby se s ním tabulkový (75kg) kiter nějak popral.
Velikost draka
Velikost draka jednoznačně hraje důležitou roli. Každý asi ví, že s malým drakem se dá vyjezdit silnější vítr než s velkým. Jak je ale možné, že se spodní rozsah větru udávaný výrobcem, u některých modelů v závislosti na velikosti prakticky nemění. To je právě kvůli faktu, že u lehkých draků ve slabém větru poletí malá velikost, skoro stejně jako velká a že nebude mít skoro žádný tah, už je vedlejší. Hezky to je vidět třeba u kitu Flysurfer Peak5:
|
PEAK5 size |
3 |
4 |
5 |
8 |
11 |
13 |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Land (knots) |
4-38 |
4-32 |
3-26 |
3-20 |
3-15 |
3-13 |
Znamená to, že ve větru 3 m/s (6knots) už budou hezky lítat všechny velikosti, ale projet se bude možné jen s těmi největšími. Naopak horní hranice větru je dost rozdílná a z osobní zkušenosti vím, že cokoliv nad nějakých 15m/s (30 knots) už je na Peaka hodně a ani malé velikosti v bušáku nelítají moc hezky (hlavně při povolení baru). Jo dá se s nima vyjezdit i v tabulce udávaný rozsah, ale už to není moc požitek a drak se nechová zrovna vzorně.
Váha kitera
I u tabulek rozsahů od výrobce většinou je poznámka, že daný orientační rozsah platí pro kitera o určité hmotnosti. Je to jednoduše pro to, že 100 kg kiter bude 8m draka jezdit v jiném větru než 50 kg holčina, takže výrobce vezme "tabulkového" kitera a rozsah uvádí orientačně na danou hmotnost.
Odpor povrchu a podvozku
Podvozek, na kterém jedu, spolu s mou hmotností určuje, kolik výkonu z draka potřebuji vymáčknout, aby to jelo. Proto je třeba na bruslích nebo longboardu možné jezdit s malým cvičným drakem ve větru, kdy se vedle někdo prohání s 15m kitem na snowboardu nebo mountainboardu. Brusle na ledě, longbord na asfaltu a hydrofoil na vodě mají při jízdě minimální odpor a pro jízdu tak stačí jen zlomek výkonu proti jízdě na mountainboardu, snowboardu nebo na klasickém twintip prkně na vodu.
Konstrukce draka
Každý drak je určen na něco trochu jiného a každý se chová jinak. Důležitým ukazatelem u konstrukce draka je "lift to drag ratio". To znamená poměr tahu k odporu při letu.
Obecně platí, že štíhlé high performance kity mají tento poměr vysoký. Znamená to, že vylétávají hodně do kraje okna (díky tomu mají výbornou stoupavost), pří průletu oknem agresivně akcelerují a prudce nabírají na výkonu, dokáží vyvinout velkou rychlost jízdy a z pravidla mají poměrně velký rozsah větru. Naopak často ztrácí na stabilitě, což může výrazně omezit možnost jejich použití v silném nárazovém větru. Proto některé modely draků mají u malých velikostí menší štíhlost, aby byl drak stabilnější, dobře zvládal poryvy a byl využitelný i v hodně silném větru.
Naopak buclaté tlusté kity pro začátečníky jsou líné, pomalé, při průletu oknem letí pomalu a nárůst výkonu je méně výrazný. Takové kity sedí více ve větrném okně a vyznačují se velkou stabilitou v poryvovém větru. Naopak jejich celkový rozsah větru nebývá příliš velký, protože v silném větru nevyletí tolik do kraje okna, hodně stahují po větru a obecně hůř stoupou proti větru.
Zkušenosti kitera
Asi nejzásadnějším faktorem jsou zkušenosti kitera, protože když draka nemá plně pod kontrolou a dělá chyby, bude jeho bezpečný rozsah větru s daným drakem z obou stran silně ořezaný. Ve slabém větru z draka nebude umět dostat potřebný výkon a naopak ve větru silnějším se vytrestá při nechtěných průletech draka oknem. Oboje platí hlavně u high performance draků, kdy ve slabém větru drak na kraji okna prakticky netáhne a pro získání výkonu je potřeba s drakem intenzivně pracovat v okně (to není jednoduché, když drak lítá rychle) a v silnějším větru se draka velmi brzo zalekne, když při průletu oknem dostane nečekaně velkou a ostrou dávku tahu, se kterou se neumím poprat.
Proto jsou začátečnické kity dělány tak, aby jejich chování a tah byly co nejstálejší a nejplynulejší, poskytly dost času na reakce a ničím nepřekvapily. Například Flysurfer Viron při průletu oknem a povolením baru částečně prolomí náběžnou hranu, čím zhorší aerodynamiku (sníží poměr tahu a odporu), brzdí draka a zabrání mu prudce zrychlit a tím navyšovat výkon. Naopak Flysurfer Sonic3 by v takové chvíli povolením baru ještě zrychlil a snížení výkonu by nebylo příliš výrazné, což pro začátečníka při povolení baru není ideální a naopak pro zkušeného výhodou při nájezdech do skoků.
Proto je velmi důležité zvolit draka odpovídajícího zkušenostem a ne koupit toho nejdražšího s tím, že ten bude nejlepší (zdaleka ne pro každého)...
O celém tématu hezky mluví kite a paraglide konstruktér Armin...
Závěr
Výběr draka sice není raketová věda, ale úplně jednoduché to taky není a laik nemá šanci se v tom všem vyznat. Od toho jsou tu kurzy kitingu, kde by s výběrem měl být schopný a ochotný pomoct instruktor. Další možností je oslovit někoho z teamu zkušených kiterů, vysvětlit svou situaci, nechat si poradit, případně si i domluvit testovačku a nějaké draky si vyzkoušet. Má to jen samé výhody, zadarmo získáš názor zkušenějších, případně si něco osaháš na vlastní kůži a možná se dostaneš i ke slušnému bazar vybavení nebo nějaké podpultovce a ještě ušetříš :-)
Snad ti tenhle článek aspoň něco dal. Čau, Leguán