Kite foil soustředění ve Francii
V půlce dubna jsem vyrazil na závody do italského Livorna, odkud se pokračovalo do Francie, kde bylo moje první soustředění české reprezentace kitesurfingu.
Celá situace ohledně soustředění se začala řešit ze začátku roku, kdy orgány za Český kiting domluvili soustředění ve Francii s Thomasem Lombardo, který je držitelem několika světových rychlostních rekordů na hydrofoilu a sám v nedávné době patřil a troufám si říct, že pořád patří mezi nejzkušenější formula kite závodníky na světě.
První den jsme začali seznámením a pak se hned pokračovalo na určení našich cílů během soustředění. Upřímně Thomas neměl lehkou práci, když trénoval 5 jezdců s naprosto odlišnými zkušenostmi. Nejdříve se věnoval mně, začali jsme tacky (otočky proti větru). Poradil mi, abych se během samotné otočky snažil pořád stoupat proti větru, že prý mám tacky pěkně rychlé, ale ztrácím výšku. Po pár průjezdech kolem lodi, ze které nás trénoval, jsem pochopil princip a mohl jsem si je trénovat sám. Postupně si nás takhle prostřídal všechny a každému poradil co a jak dělat jinak, samozřejmě jak to dělat líp.
Druhý den pro nás byla postavena krátká trať a Thomas po nás chtěl, abychom se mu ukázali na závodním poli, jak nejlépe to jen dovedeme. Normálně je na startu boj o pozice náročný, nicméně na našich startech jsem si mohl dělat téměř cokoliv, protože zbytek teamu neměl hodinky a těžko se jim odhadoval čas do startu. Celý den foukalo nádherných 6 m/s, takže s Flysurfer VMG2 21 jsem měl ideálně naloženo.
Na třetí den jsem se neskutečně těšil, protože Thomas pro mě a pro Petra Rychnovského zařídil, že budeme moct trénovat s Francouzským B teamem. Před prvním startem s teamem z Francie jsem se bál, že budu hoooodně zaostávat. Byl jsem celkem překvapen, když jsem druhou rozjížďku dojel na 3. místě. Rozjížďky jsem si neskutečně užíval, i když trvaly jenom 7 minut. Tento den si myslím, že mě posunul ze všech nejvíc a taky mi dodal pocit, že nejsem tak pomalý, jak si myslím. Hodně tomu taky pomohl Thomas, když mi řekl, že jezdím celkem rychle, ale že nejvíc ztrácím na taktice a technice.
Další den byla předpověď velmi nehezká oproti předchozím dnům. Hlásili déšť a slabý offshore. Proto jsme se s Thomasem domluvili, že místo ježdění na vodě si dáme menší odpočinek a probereme pořádně teorii. Kde mi vysvětlil a ukázal, kde dělám chyby. Bylo toho docela dost, nejvíc pak zaostávám na startech, na otočkách a objezdech kolem bójek. Není toho málo, co mám ještě ladit.
Poslední den byla předpověď malovaná na celé odpoledne plné větru. Bohužel slaboučký vítr přišel až kolem půl 2. Tento den se Thomas výjimečně rozhodl trénovat s kitem v ruce a nejenom ze člunu. Nutno zmínit že i Thomas měl problém se rozjet, ale když se konečně rozjel, bylo mi blbé stát nehybně na pláži a čekat na vítr. Tak jsem se rozhodl se přidat do lowindu. Asi po 6ti minutách boje se mi podařilo se rozjet a za odměnu jsem s Thomasem trénoval jenom já. Zkoušeli jsme různé strategie otoček, upwindu a downwindu.
Když se rozfoukalo tak, že i zbytek teamu byl schopný se rozjet, tak Thomas vyměnil kita za člun a věnoval se taky ostatním. Já si mezitím zkoušel to, co jsme si říkali během společného ježdění, až dokud nepřestalo foukat.
Byl to skvělý týden plný nových zkušeností, jen škoda, že nefoukalo na 11tku abych zjistil, kde dělám chyby v jízdě ve vlnách.
Hned druhý den po soustředění jsme s taťkou vyrazili směr Hyeres, kde jsou na pořadí další obrovské závody.
Piškot