První hydrofoil jízda na Rozkoši v novém roce
Ze školy jsem jel hned směr Česká Skalice, kde čekal taťka s autem. Cestou na spot jsem stihl ještě vyřešit letenky na závody na Mallorku, kam se chystám koncem března.
Foila jsme nejdřív museli po zimním spánku dát dohromady a zkontrolovat, jestli všechno má tzv. maximum stifness (prostě všechno je pevný). Byl jsem trošku splašenej, během zimy jsem zapomněl, jak jsem se oblíkal do neoprenu, jak si pojišťuju hodinky a jak nastavit kameru na helmě.
Vítr byl celkem nestabilní, ale to v Čechách není žádná novinka. Vážně jsem nečekal, že se na R5tce s rychlým Flysurfer VMG2 13 na krátkejch šňůrách rozjedu hned na první pokus. Každopádně jízda byla už horší, jako bych zapomněl, že váha nemůže být tolik na zadní noze. Než jsem ale zkusil první tack, který byl příšerný, tak jsem už měl najitý postoj a jízda byla v suchu. Otočky už byly trošku horší, nejvíc jsem měl problém s jyby, kde jsem měl zafixováno najíždět do nich v co největší rychlosti, jenže jsem to trošku po té zimě přecenil a měl jsem problém s timeingem a stabilitou na foilu.
Po pauze na břehu jsem šel trénovat tacky, které nebyly taky nic moc. Oproti ježdění před zimou mám lepší pocit především z postoje, otočky jsou ale troškou slabina.
Dva dny od prvního pojezdu foukal krásně slaboučký jižáček. Sice jsem se bál, že se ani nerozjedu, nebo že někde v tom slabým větru něco pokazím a místo ježdění si dám plavecký trénink, opak byl ale realitou a všechno šlo podle plánů.
S Flysurfer VMG2 21 to bylo jako bych celou zimu jezdil. Otočky ve slabém větru si troufám říct, že byly bez chyb a pěkně rychle odjeté. Sice mi byla trošku zima, ale zima asi byla i kaprům, protože jsem za celou dobu nepotkal ani jednoho. Co se týče spokojenosti tohoto pojezdu, tak si myslím, že to byla nejlepší lowwind session co jsem kdy zajel. Otočky proti větru byly rychlejší jak nikdy, to samé v povětrovkách. Dokonce jsem zajel maximální rychlost na jednadváce, hodinky naměřili 70,3 km/h. což jsem ani v minulé sezóně s tímhle kitem neměl.
Po skvělém a studeném dni na vodě jsem si doma dal teplou vanu a rázem jsem byl happy Piškot.
Euforie z posledního pojezdu mi ale nevrátí skutečnost, že s menšíma kitama to pořád ještě není, co to bývalo. Pořád ještě zbývá nějaký čas něco natrénovat, než vyrazím směr Španělsko.
Zatím z Čech zdraví Piškot.