První pokusy na hydrofoilu
Rozhodla jsem se sepsat malé přiblížení toho, co vás čeká, pokud se stejně jako já rozhodnete vyzkoušet hydrofoil...
Na pohled se může zdát, že to není zase až taková věda. No co, prostě prkno, ne? Heh..Tak jo.
Když jsem šla poprvé s drakem na foila, celkem ráda jsem poslechla rady ostatních, abych si vzala helmu, vestu.. prostě všechno, co člověka může v případě pádu ochránit před ostrou nohou foilu. Poodejít dál na hloubku a jdeme na to. Asi jeden z prvních největších zádrhelů je, že na foila se chodí s malým drakem a do slabého větru, jelikož foil nemá skoro žádný odpor ve vodě. Takže rozložit soustředěnost na nezvyklé vlastnosti prkna a zároveň na udržení draka ve vzduchu, se zdá být ze začátku nereálné a vyžaduje to již dost zkušeností s drakem. Hlavně 1 neúspěšný pokus = další půlhodina snahy zvednout spadlého draka a následně chůze zase zpět z pláže na hloubku. Na foilu je důležité si uvědomit, že se na něm nejezdí jako na klasikém prkně, kde je váha především na zadní noze. Zde musíme váhu rozložit přibližně doprostřed prkna, 50/50 pravá-levá noha.
Druhý pokus s foilem byl o trošku jiný. Jednoho sluného dne na Lefkádě jsme se rozhodli, že si uděláme výlet, půjčíme si loď a projedem se na laně za ní. Z hlediska učení foilu zde odpadá jedna ze dvou věcí na soustředění a to drak. Člověk se může opravdu soustředit jen na rovnováhu na prkně. Což ale ani tak není žádná sranda. Nicméně na vyzkoušení fajn. Mě konkrétně se zatím povedlo asi tak na 3 vteřiny odlepit prkno mírně od hladiny a pak pokaždé pád. A pád na foilu není vždycky to nejlepší, já jsem to odnesla s krvavou nohou, kamarád zase s posekanou rukou. Ale tohle léto už se nemůžu dočkat, až se o to pokusím znovu!
Ten pocit, když se člověk vznáší nad vodou, za to určitě musí stát! Jinak by na foilu přece nikdo nejezdil ne? :-)
