Termika v kitingu proč, jak a kde
Mezi kitery je často slyšet, že termika tohle a termika tamto, že jednou je stabilní a jindy zas rozbitá. Uděláme si v tom jasno, protože není termika jako termika...
Termický vítr
V tomto případě jde o většinou velmi kvalitní a stabilní vítr poháněný sluncem. Každý ví, že teplý vzduch stoupá nahoru a přesně na tomto principu termický vítr funguje.
Jak ale stoupající teplý vzduch souvisí s větrem na vodní hladině? Když se na pobřeží sluncem rozehřeje dostatečně velký svah (například pohoří) Začne se na tomto svahu ohřívat ohromné množství vzduchu, který potom podél svahu stoupá vzůru. Když vzduch na svahu stoupá nahoru, musí se někde dole nasávat jiný vzduch a to ten studený, který se válí dole na vodní hladině. A právě tím nasáváním vzniká dole na pobřeží krásný stabilní vítr.
Termické bubliny
I tento jev je poháněný sluncem, ale oproti termickému větru je pro kitera velmi špatný, protože vítr znehodnotí a snižuje bezpečnost při kitingu. Na termické bubliny nejčastěji narazíme v letních měsících při landkitingu. Jak to funguje?
Víme, že tmavý povrch se na slunci zahřívá více než světlý a že zelený porost sluneční záření při fotosyntéze pohltí, místo aby se přeměnilo na teplo. Proto je v letním pařáku chladněji v parku než na vydlážděném náměstí. Když se vedle zelené louky pro landkiting nachází vysušené obilné pole, které se na slunci ohřívá více než louka a ještě vítr fouká právě ze směru od pole, je to ideální pro tvorbu nebezpečných termických bublin.
Vzduch, který se nad teplým polem ohřeje se nahromadí a začne stoupat v podobě vzduchové bubliny nahoru. Stoupající bublina tak na malém prostoru vytvoří dočasný stoupavý proud vzduchu. Když se do takové bubliny dostane drak, tak začne výrazně táhnout směrem nahoru a současně vylétávat směrem za hlavu. V extrémním případě může dojít i k vytažení kitera několik metrů nebo i desítek metrů do vzduchu.
Jak se dostane bublina z pole na louku, nebo pláž kde je kiter? Docela jednoduše. Pokud vítr fouká směrem od pole, tak rozhraní louky a pole, kde jsou často i nějaké keře slouží teplému vzduchu nahromaděnému nad polem jako odrazový můstek a vítr teplý vzduch z pole na tento můstek ještě roztlačí. Potom už teplý vzduch stoupá samovolně v bublinách vzhůru a vítr ho současně ještě unáší směrem dál nad louku.
Tímto způsobem se ze slabého letního vánku za horkého dne může stát zcela nejezditelný rozbitý vítr, který s drakem mává všemi směry a často nečekaně kope nahoru. Rozhodně je dobré se za horkých jasných dnů takovým místům vyhýbat a zbytečně tak neriskovat.
Na tomto videu jsou krásně vidět stromy, které tvoří výraznou překážku větru a tím ideální místo pro odtržení teplého vzduchu od země a vytvoření stoupavého proudění.
Stoupavé proudy
Dalším typem termiky jsou stoupavé proudy teplého vzduchu, které využívají paraglidisti a bezmotoroví letci pro získání výšky. Ty vznikají nad stejným (teplým) povrchem, jako v případě termických bublin. Jde jen o to, že termické bubliny se nad ohřátou plochou ve vetších výškách postupně spojují a nakonec vytvoří jakýsi komín plynule stoupajícího vzduchu, který slouží letcům jako výtah nahoru.
Tyto stoupavé proudy využívají také ptáci, kteří v nich krouží a nabírají výšku, aby mohli dlouhé hodiny plachtit vzduchem bez námahy. Kroužící ptáci jsou velmi dobrým ukazatelem výskytu termického stoupání vzduchu a tím také míst, kde se tvoří termické bubliny. Není náhoda, že dravci většinou krouží nad vyprahlým polem. Letci taková místa vyhledávají, ale kiter by se jim měl s dostatečným odstupem vyhýbat a nejezdit v blízkosti rozhraní ploch, které se na slunci zahřívají rozdílně.
Tak teď už v tom je snad jasno. Kdyby ne, tak se ptej v komentářích.
Čau a jezdi bezpečně, Leguán