Alessa o svém prvním vítězství ve Světovém poháru

Allesa Mensch nebyla vybrána do Red Bull King of the Air a na tento závod se necítila dostatečně připravená. Poté, co finále odstartovalo, měl al vítr jiné plány. Na ničem z toho nakonec nezáleželo. Alessa si věřila, důvěřovala poryvu větru a nakonec odcházela se svým prvním titulem ze Světového poháru. přinášíme vám rozhovor s ní, kde pověděla, co všechno k tomu bylo potřeba, jaké to je jezdit v chaotické Tramontaně a co ji čeká dál.

1. První vítězství na světovém poháru. Už jsi to vstřebala? 

Stále mi to pořád připadá jako sen. Všechno kolem toho působí neskutečně. Během posledních let přišlo tolik vzestupů a pádů a bylo za tím obrovské množství práce a teď to všechno do sebe krásně zapadá. Je to nesmírně naplňující pocit.

2. Jak vypadala tvá příprava na tento závod? Změnilo se teď něco? 

Upřímně, do tohoto závodu jsem nešla s pocitem, že jsem připravená. Myslím si, že to je realita našeho sportu. Nikdy to ve skutečnosti nepůsobí, že bychom byli dostatečně připravený. Všichni se neustále zlepšují a posouvají dál.

Poté, co jsem zase nebyla vybrána do Red Bull King of the Air, jsem se rozhodla udělat krok zpět a všechno přehodnotit. Když se na to teď dívám zpětně, byla to pravděpodobně perfektní příprava, i když to tak v tu chvíli nepůsobilo. Nebylo to něco, co bych si mohla naplánovat. Prostě jsem šla za tím, co mi přišlo v tu chvíli správné, protože jsem věděla, že musím něco změnit, pokud chci dosáhnout lepšího výsledku.

Tentokrát jsem si místo otázky, jak dělat víc, položila otázku: co vlastně opravdu potřebuji? Zaměřila jsem se na základy. Na budování síly a přibírání váhy, abych mohla jezdit s větším  výkonem. Zlepšení vytrvalosti pro dlouhé rozjížďky a celkově jsem se soustředila na všestranost. Velmi důležité pro mě bylo, abych si to stále užívala. Takže jsem trochu ubrala a přidala vědomého přístupu. Více posilovny, více kontroly nad tím, co mohu ovlivnit mimo vodu.

Ale upřímně, nebylo to jednoduché. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že to nestačí, že bych měla dělat víc a trávit každou sekundu na vodě.

Nakonec se moje soustředění neupínalo jen k tomuto závodu, ale spíše na to kam chci směřovat. Chtěla jsem se cítit sebejistě v jakýchkoli podmínkách a rozumět tomu, jak moje tělo a mysl fungují dohromady, i tomu, jak trénovat s ohledem na svůj hormonální cyklus. Myslím, že právě to mi během tohoto závodu opravdu pomohlo zůstat klidná a soustředěná.

3. Proveď nás tím, jaké bylo finále z tvého pohledu. Jaké byli klíčové momenty?

V průběhu závodu jsem si uvědomila, že se víc oceňuje jízda s pořádnou sílou a s kitem pod správným úhlem, než pouze s dobrou technikou, což mi hrálo do karet.

Největší výzvou ve finále byl výběr správné velikosti kitu a trpělivost při čekání na poryvy. Vítr byl extrémně proměnlivý. Během pár minut se dalo přejít z devítky na plnou šestku.

Začínala jsem na 7m Pivot NVision, ale než se odpískal start, vítr zesílil natolik, že jsem neudržela hranu a pokazila svůj první trik. Nechtěla jsem ztrácet čas výměnou kitu, takže jsem se soustředila na to, abych ustála jeden solidní trik, trochu ze sebe shodila tlak a dala si víc času na přečtení podmínek. Jak vítr dál sílil, přešla jsem na 6m Pivot [Q], a samozřejmě hned potom zase zeslábl.

Ale na tomhle spotu je trpělivost úplně zásadní. Poryvy přicházejí z ničeho nic, a když udeří, udeří opravdu tvrdě.

To, co většina lidí nevěděla a co nezaznělo ani v livestreamu, bylo, že jsme mohli čekat na poryvy, takže běžné pravidlo 40 sekund tentokrát neplatilo. Pro všechny to bylo dost matoucí. Na tomhle spotu ale musí člověk zůstat flexibilní a přizpůsobit se tomu, co mu podmínky zrovna nachystají.

Po mém třetím pokusu mi hodinky přestaly zobrazovat skóre, a od té chvíle jsme se řídili už jen pocitem.

Nakonec jsem vsadila na 6m Pivot [Q] a počkala si na správný moment. Zvolila jsem Contra Boogie, svůj nejlépe bodovaný trik, a už před odrazem jsem věděla, že přichází ten správný poryv. Kite seděl vysoko ve větrném okně, dal mi vertikální lift a já ho mohla poslat nízko. Právě tenhle moment rozhodl.

4. Na jakém vybavení jsi v závodě jela (kite + board) a proč sis ho vybrala?

Jela jsem na úplně novém prkně NAISH Alana, který vlastně ještě ani není oficiálně uvedený na trh, malý spoiler! A můj úplně nejoblíbenější kite je můj 6m Pivot, který jsme upravili přesně podle mých preferencí do opravdu silných a nárazových podmínek. Na pláži jsem měla připravený také 7m Pivot NVision a 5m Pivot Q. Velkou radost mám i z nového baru Torque 3 a z jeho mimořádně spolehlivého quick release systému.

5. Dokážeš popsat podmínky na tom spotu? V čem byli náročné nebo výjimečné?

Upřímně, tenhle spot se popisuje těžko. Stále si pamatuju svou první session tady v silném větru a neměla jsem z toho zrovna dobrý pocit. Tohle místo chce čas. Člověk se musí naučit, jak funguje. Vítr je zde neuvěřitelně hustý. Jeden poryv může působit skoro magicky, další zase jako naprostý chaos. A zima tomu rozhodně taky přidává.

Ale právě to je zároveň důvod, proč je toto místo tak výjimečné. Tyhle „magické poryvy“ tě dokážou zvednout a nést stovky metrů po větru. Jsou to jedny z nejlepších Big Air podmínek, jaké si lze představit. Tramontana tě opravdu naučí trpělivosti a práci s kitem, protože pokud nevíš, jak věci zpomalit a dostat pod kontrolu, naučíš se to tou těžší cestou.

6. Teď, když už máš vítězství ze Světového poháru, jaké jsou tvoje cíle na zbytek sezóny? Co KOTA?

Moje vize pro tuto sezonu je úplně jasná. Navázat přesně tam, kde jsem skončila. Chci dál přibírat, sílit a posouvat se k vyšším skokům, větší síle a novým trikům.

Sezóna bude plná zajímavých projektů, ale nejdřív mě čeká Egypt, kde absolvuju technický trénink na rovné vodě jako přípravu na Battle of the World Champions v Řecku, které se koná letos v červnu. Předběžně jsem byla vybrána také na Red Bull Winds of Sinai v Egyptě v říjnu, z čehož mám velkou radost, zvlášť protože se tam vůbec poprvé otevírá ženská kategorie. O to víc to pro mě znamená, protože loni jsem tam závodila ještě mezi muži, takže to vnímám jako výrazný krok dopředu.

Nakonec všechno směřuje k jednomu jasnému cíli: nejen dostat se do King of the Air a Megaloop chllenge, ale také tyto závody vyhrát.

7. Kdo byl ten první, s kým si tuto výhru sdílela? 

Věděla jsem, že celá moje rodina závod sleduje, a bylo mezi námi takové tiché porozumění, že z toho máme všichni obrovskou radost. Ale první člověk, kterému jsem opravdu volala, byla moje team managerka z Brunotti. Kathelin je důležitou součástí mé cesty, hlavně ve všech těch vzestupech a pádech. Od prvního dne ve mě nepřestala věřit a podporovala mě mnoha způsoby. Bylo pro mě strašně silné sdílet tenhle moment právě s ní.

Alesse, gratulujeme k fantastickému výsledku a přejeme spoustu dalších úspěchů.

Přeložil: Ondra