Formula kite závody - Mallorca
Díky zařazení lodní třídy formula kite do olympijských sportů jsme se závodníci na kitech mohli zúčastnit obrovských jachtařských závodů na Mallorce.
Jedny z největších závodů sezóny jsou za námi. Závodilo se na překrásném ostrově Palma de Mallorca, který je asi 2 hoďky letadlem z Prahy. Podmínky takhle brzo z jara nejsou sice ideální, ale to by nebyla taková sranda startovat jenom na onshore.
Na Mallorku jsem letěl pár dní před začátkem závodů, abych se po dlouhé zimě zase aspoň trochu rozjezdil. První dny byl vítr opravdu šílený. Silný vítr foukal od břehu, kde se brzdil o obrovské hotely. Dostat se na vodu nebylo vůbec jednoduché, ani psychicky ani fyzicky. Jít na vodu a vědět, že tam není žádný support lodě, bylo celkem nepříjemné, každopádně trénovat se musí a taky to byly skvělé zkušenosti. Jenom si navázat kita byl nadlidský úkol, v tom větru.
První závodní den byly podmínky velmi zajímavé, foukalo tak moc, že i na offshore se na závodním poli vytvořily celkem velké vlny. Mezi rozjížďkami bylo velmi těžké koukat, jak ostatní fleety závodí, protože kolem jezdily mimo kiterů i jiné lodní třídy. Každopádně nejtěžší byl návrat na břeh. Na vodě jezdily přebušené 11ky a 9tky, ale čím blíž se jelo ke břehu, tím slabší a rozbitej vítr tam byl. Jsem velmi rád, že patřím mezi hrstku závodníků, kteří se na břeh dostali se suchým kitem.
Každým dalším závodním dnem byly podmínky lepší a lepší, poslední a předposlední den, foukalo hezky na 15tky a 11tky. Sice byly velké vlny, ale vítr foukal ke břehu, a tak se závodilo jedna radost. Já osobně jsem si poslední dny velice užíval, neboť jsem ve svým fleetu patřil mezi nejlepší. Dokonce jsem jednu rozjížďku i vyhrál. Vtipné bylo, že když dojedete první, tak se zatroubí, což jsem předtím nevěděl a tak jsem si myslel, že jsem porušil nějaké pravidlo, když na mě při průjezdu cíle zatroubili z lodě. Bohužel z Rozkoše nemám naježděné vlny a tak jsem začal mít menší problémy s upwindem, kde jsem začal ztrácet, kvůli tomu jsem se poslední den ve svém fleetu propadl na 5. místo.
Byla to skvělá zkušenost, jak samotné závody, tak zájezd a pobyt. Být na všechno sám a nemít podporu taťky bylo jiné. Všechno trvalo dýl, na nákupy jsem naštěstí nemusel chodit daleko, ale i tak to bylo něco jiného, než když spíme v autě přímo na spotu a žijeme si spokojený punk.
Poslední den jsem si musel zabalit a ve 12 vypadnout z hotelu, takže jsem nestihl koukat na celé finálové rozjížďky, ale moji favorité nezklamali a Theo de Rameacourt s Danielou Moroz vyhráli.
Už se těším na další závody, které budou v Torregrande na Sardinii. Tentokrát to už ale nebudou tak velké závody s ostatními lodními třídami. Jedná se totiž o mistrovství světa juniorů. Doufám, že do té doby se ještě zlepším a předvedu skvělé výkony.
Z Rozkoše tě zdraví Piškot.
