QUO VADIS HYDROFOIL - kiteboarding?

13. 02. 2023

QUO VADIS HYDROFOIL-kiteboarding?

Dnešní článek je tématickým pokračováním mého článku z roku 2012, kdy se v ČR objevil první kus kajtové hydrofoile. Nikdo jsme netušili co to je, k čemu to je, jak se na tom jezdí a jestli to není vlastně trochu nesmysl :-) Ukázalo se, že to vůbec nesmysl není – naopak, že je to BOŽÍÍÍ… Navíc, když jsme to poprvé zkoušeli (pamatuju jako dnes včetně počasí jaké bylo J) a VYLÍTLO to s náma do vzduchu, tak jsme si mysleli, že se něco ROZBILO!!! :-) :-) :-)…

Dneska už víme naprosto přesně, jak na to a po zkušenostech s kámošema se ukazuje, že je možné rozjezdit naprostého HF nováčka během 15 minut… (když se to všechno ideálně sejde).

 

V současné době již existuje na trhu nepřeberné množství výrobců HF a tyto HF se liší ABSOLUTNĚ VŠÍM. Ani pro lidi, kteří se tomu věnují, není lehké vybrat tu optimální variantu právě přesně pro jejich individuální potřeby. Samozřejmě jedním vodítkem je cena (protože ceny se liší i o 100%!). Ale na prachy to nejezdí – jezdí to na hydrodynamiku a ta se řídí konstrukcí, profilem, úhlama, materiálem atd. atd. atd.

Pokusím se udělat něco jako takového PRŮVODCE, aby potenciální zájemce měl možnost se zorientovat:
 

BOARDY

Zjistili jsme a potvrdilo se, že na úplné začátky je vhodné mít velké výtlačné prkno a to z toho důvodu, aby se dalo dostat do levitace z co nejstabilnějšího „skluzu“- S malým prknem je to vše náročnější a ze začátku, když člověk neví, co ho čeká, to není vůbec ladné a člověka to rozhodí, což je přesně to, co na úplném začátku nikdo nechce. Později se dá „vzlítávat“ i z malého prkna (dokonce i úplně bez něj) velikosti skimboardu, ale to člověk už musí vědět, jak na to.

Typ boardu (stejně jako typ křídla (viz dole)) se řídí tím, k jakému stylu ježdění budu HF používat.

 

Profi jezdci raceových závodů dnes jezdí na poměrně velkých výtlačných boardech, které mají navíc těžiště výtlaku směrované HODNĚ DOPŘEDU, se dvěma předníma poutkama do „V“ a jedním centrálním zadním (někdy i bez něj). Vzdálenost předních a zadních poutek je v případě HF raceboardů dost velká. Race se dnes jezdí „hodně rozkročeně“. Důvodem je samozřejmě potřeba stability ve velkých kulích. 

Potom existuje další skupina jezdců, kteří jezdí něco jako skimboardy, což je pravý opak (je to v podstatě nevýtlačný kus ohnuté překližky) a ti jezdí většinou navíc strapless!

Další skupinou jsou kajteři, kteří si pořídí např. jen nohu a použijí svoji vlnovku. Zde je potřeba přesně vědět, KAM A JAK nohu přidělat, ale jde to vyřešit hodně elegantně a funkčně a to tak, že po oddělání foile je to zase naprosto klasická vlnovka (jako byla dřív).

Upozorňuju, že už jen pouhé přidělání nohy na board (úhel nohy, vzdálenost strapů atd.) má opravdu ZÁSADNÍ vliv na celkový projev HF - její vyváženost, pocit a eleganci letu!!! Pokud je to blbě, pak může být i poměrně drahá a jinak dokonalá noha naprosto nesjízdná!!!
 

NOHY

Výrobci přišli s vychytávkou možnosti změny délky nohy. Nějaká taková „STANDARDNÍ“ délka nohy se ustálila někde kolem 95cm. Dnes existují i nohy 20cm, 60cm, 80 cm, ale i naopak např. 115 cm. Krátké nohy umožnují začátečníkům vstup do světa levitace z běžného skluzu a vývoz do malé výšky, ale ono kýžené „odlepení“ se z hladiny a ztráta odporu tam prostě je a je to principiálně stejné, jako na vysoké noze. Ovšem pády z nízkých noh nejsou tak dramatické. Já to sice považuju za trochu zbytečné (všichni jsme začínali rovnou na 95kách), ale kdo má peníze a bojí se, tak je to určitě významná pomoc na začátek.

 

To, že existují hliníkové a carbonové nohy je obecně známé. Hliníkové nohy umožnují výrobcům se dostat s cenou do rozumných levelů. Jízdně rozdíl mezi nimi není téměř žádný, jen hliníkové nohy jsou mírně těžší, což je znát při vstupu a výstupu z vody (= při manipulaci s HF, jízdně moc ne).
 

Zrovna tak se postupně ustaluje uchycení noh k boardům: tuttle box nebo čtyřšroubová „placka“. Dokonce se sjednocuje i rozměr vrtání děr, a tak nohy jedněch výrobců začínají „pasovat“ i na prkna jiných výrobců. Zde ale opět upozorňuju na silnou možnost rozhození těžiště hydrodynamického vztlaku vůči poutkům. Vztlak letadýlka dole nemá nic společného s vlastním uchycením, ani ukotvením nohy!!! (ale rozbor tohoto jevu by sám o sobě vydal na hodně dlouhý článek).
 

 

 

KŘÍDLA

Nejpodstatnější vliv na let mají samozřejmě křídla a jejich vlastnosti. Vlastnosti křídel jsou určeny jejich hydrodynamickými charakteristikami: profilem, úhlem náběhu, prohnutím (lomením), vzdáleností VOP (vodorovná ocasní plocha) od křídla apod. Jejich rozdělení se ustálilo na kategoriích All-round, Freeride, Race.

Allround křídla jsou, tak jak název napovídá, univerzální křídla. Jak co se týká úrovně umění jezdce, tak stylu a prostředí jeho ježdění (jezdí se dokonce i na vlnách bez kajtu). Jsou to většinou kompaktní pevná křídla s menším rozpětím, robustní a s ne úplně tenkým profilem. Na rozdíl od druhých dvou kategorií většinou nebývají vyráběna z carbonu do negativní formy, ale pozitivním vybroušením materiálu G10. Patří sem například Nobile ZEN a jemu podobná křídla.
 

Freeride křídla jsou zaměřena na co největší zábavu, pohodu a eleganci letu. Často jsou používána se strapless boardy. Což je na HF dost jiný styl ježdění, než s poutky. Bývají rovná, i výrazně negativně prohnutá (pro zdůraznění in-stability, a tím zvětšení hravosti a obratnosti). Dnes se na nich již provozují i skoky s freestylovýma trikama. Bývají jak G10tková, tak (a čím dál tím více) carbonová. Typickým představitelem je např. AlpinFoil XLP apod.

Race křídla jsou určena pro závodníky světového poháru a rychlostní magory. Jsou to „žiletkoidní“, čistě carbonové brusy na malých úhlech náběhu a mají VYSOKOU PÁDOVOU rychlost (= musí se jet rychle, aby vůbec fungovala). Za to jedou hladce, rychle, jako raketa a ve vysokých rychlostech jsou velice stabilní. Typickým představitelem je např. tzv. „vlaštovka“ (LEVITAZ Bionic), kde za účelem co největšího snížení odporu byl prodloužen trup a použity motýlkové ocasní plochy fungující zároveň jako VOP i SOP (svislá ocasní plocha). Testovací jezdci Flysurferu ale i na nich předvádějí v malém větru (nájezd do skoku v megakulích) freestajlové vzdušné triky - např. parádu AIR- HF transition = změna směru s otočením prkna grabem ve skoku a pokračování do protisměru… samozřejmě s dokonale jemným zanořením HF a okamžitou levitací bez toho, aby se board dotkl vody…

KITY

I když se sem tam na HF vidí borec s trubkou… jednoznačným trendem je používání KOMOROVÝCH draků. Důvodem je hlavně to, že komorový drak prostě letí ve slabším větru a zároveň (a to hlavně) mají komoroví draci výrazně pohodlnější (menší síla na baru) i účinnější depower. Je to dáno jejich oboustranným profilem, lepší aerodynamikou a možností tento profil měnit. Navíc se k HF používají vývojově nejnovější uzavřené komory s raceovým profilem, které jsou schopny vyletět na kraj okna a tím „asistovat“ hydrofoili v úhlu stoupání, který je na HF obrovský (patrně největší ze všech vodních hraček), i dosáhnout větší rychlost letu.

VÍTR = Kdy už se dá s HF ject?

Nemám rád rozhovory o tom, v kolika metrech (myšleno spodek) se dá jezdit. Vždycky, když vidím vytahovat kajtery anemometr… říkám si: tvl, co mu to čísílko na tom plastovým digitálním krámu asi řekne??????? (já jsem tuhle hovadinu nikdy nevlastnil…).

Prostě: 3 m/s na MKB  nejsou 3 m/s např. v Egyptě a 3 m/s v Egyptě nejsou 3 m/s na Traunsee. 3 m/s v létě nejsou 3 m/s na podzim… je to prostě jen RYCHLOST větru…, což neříká nic o tom, jaká VÝSLEDNÁ SÍLA bude v našem kajtu!... Záleží na vlhkosti vzduchu, teplotě vzduchu, hustotě vzduchu (tlak). Když si jdeme zajezdit ve větru kolem 12 m/s (a rozdíl mezi 3m/s a 12m/s by měl každej, kdo jde na vodu, poznat bez měřáku…) je to asi úplně jedno, ale v těchto limitních podmínkách opravdu záleží na dalších faktorech, než jen na oné rychlosti větru…

 

 

Ok, odpověď: TAKŽE ASI TAKLE: S HF se dá ject ve větru 2,5 m/s. Na TRAUNSEE + na podzim + s Flysurferem SONIC 11!!! + hodně dobrou HF + když se to hodně umí! Tuhle větu podepíšu, protože to je vyzkoušený tamníma lokálníma borcema! Pokud se změní jedna podmínka (sčítanec) v té větě – tak to platit nemusí.

Samozřejmě, že hydrofoile není JEN do slabého větru (LW), dá se na ní s malým drakem jet i v silném větru (ale tam již funguje naprosto cokoli, ne ?...), ale slabý vítr (=„spodek“ větru), řeší HF NAPROSTO bezkonkurenčně, a to i pro týpky 100+ kg!!! (díky apparent windu, který si pomocí HF vytvoříme).

Minule jsem jel na HF ve větru, řekněme 6m/s s Flysurfer Lotus 6m2!!! Když už je HF v levitaci, je v podstatě jedno jakou velikost kitu máte.

Na závěr napíšu to, co možná mělo být na začátku :-). Co je vlastně nového, a kam teda směřuje HF kiteboarding? Noví jsou výrobci, nová je variabilita produktů (a možnost jejich kombinací), nová jsou skládací prkna (splity) k HF, nové jsou kajty, NOVÉ JSOU CENY!!! (nižší). Je nové teda skoro úplně vše. Je to strašně dynamický obor.

Na úplný závěr snad doporučení ideální freeridové (na pohodu) kite výbavy:

1. Uzavřená komora velikosti 10-12m2 (Ideál FS Sonic11)

2. Freeridová HF s vytlačným boardem (Ideál AlpinFoil  XLP wing)

3. Nějaký trapný Twin-Tip, když už teda foukne víc (Ideál Nobile 2HD)

 

Touhle kombinací máte pokryt větrný range od 2,5m/s do 12 m/s+ a prostor pro nekonečnou zábavu i challenge.

V případě jakýchkoliv dotazů můžete psát do komentářů :-)

 
Přeju nejen hydrofoilně slabý
GWF !!! = Good  Wind  Fšem !!!
Ywosh 11 OneTeen
Czech Flysurfer Mafia