Závody Snowkite Stormy - Bernina OPEN
V termínu 16.-18.2. se uskutečnili jednou odkládané závody ve snowkitu pořádané Snowkite Stormy, alias Lafounem.
Musím říct, že na hezčím místě, než byla právě Berninapass ve Švýcarsku jsem ještě nejezdila.
No ale teď k závodům.
Sraz byl na malém parkovišti přímo u spotu, kde se i spalo v dodávkách/obytkách/multivanech. My jsme dorazili na místo už ve čtvtek večer s tím, že den předem ještě potrénujeme a hlavně přivykneme na nadmořskou výšku. Parkoviště bylo v cca 2100 m.n.m, což sice není nic extra, ale člověk to cítí. No ale v pátek nám bohužel nefouklo, a tak jsme se vydali pouze na skialpovou procházku, při které ještě byla znát nedostatečná aklimatizace - čti - pěkně nás bolela šiška a po pár krocích do kopce jsme funěli jak důchodci. Nicméně celý den nám svítilo sluníčko, tak tom bylo krásné.
Večer potom probíhala registrace na závod, popíjení, kecání a zkrátka dobrá nálada určitě nechyběla.
V sobotu ráno nám už pěkně fučelo. V 10:30 briefing a v 11 start. Což se cca nakonec povedlo.
Co se týká závodu, jelo se 8 rozjížděk. Začal do toho trošku slábnout vítr, tak to bylo čím dál tím v větší dobrodrůžo, závodníci začli odpadat a v poslední rozjížďce už závodilo jen pár nejzkušenějších, kterým se povedlo nezamotat se s někým jiným, nebo nepoložit někde za kopcem v bezvětří kajta.
Trať byla zábavná, ale trošku těžší. Na první bojku se stoupalo do kopce, což byla ve slabém větru celkem výzva. Na 2. bojku to bylo zas naopak z kopce s velkým skokem po cestě a na 3. bójku to byl nejtěžší úsek závodu. Nicméně já jsem závod jela s mým novým miláčkem Sonicem4 10m a vůbec jsem neměla problém, že foukalo málo. Sonic mi zase dokázal, jaká je to neskutečná mašinka. Díky němu závody dopadly tak, jak dopadly.
Stihli jsme to ještě tak tak, než šel vítr ještě více dolů. Další den byl v plánu big air competition. Nicméně neděle nám nakonec nenadělila větru ani trošičku, takže se šlo opět skialpovat a freerajdit po okolí. Po obědě bylo potom velké vyhlášení. Den předem samozřejmě nechyběla klasická kitepárty ve stanech. V plánu bylo i noční ježdění při měsíčku, protože noc předtím fučelo jak blázen, tuto noc se ale nakonec noční dobrodružství nekonalo.
První místo v chlapech obsadil Martin Sladký, ikdyž to bylo napínavé.
V ženách jsem si potom odvezla zlato já. A dokonce jednu rozjížďku se mi povedlo dojet úplně první. To byl pro mne asi nejsilnější zážitek závodů 8-)
Závod to byl vskutku nádherný a já jsem hrozně ráda, že jsem se ho mohla zúčastnit a poznat naprosto nádherné místo na snowkite.
Tak zas příště, zdraví KajTerka :-)
Diskuse