Karibská kajtová Rozkoš
Ač jsem již objel různě spoty po Evropě, mám ještě řadu restů v rodném kraji. Všichni víme, jaké umí české podmínky být, ale když všechno klapne, je jedno, jestli jsme tisíce kilometrů nebo za kopcem.
Tropické předpovědi lákají spíš do chládku tak sledujeme předpověď na chladivé Traunsee, ale není tak přesvědčivá jako voňavý jih na Rozkoši. Nikdy jsem nejezdil tento opěvovaný flat, tak bylo na čase to napravit. Páteční nowind jsme přečkali v chládku údolí Olešenky a Broumovských skalách, ale v deset už kroužíme okolo Rozkoše a přemýšlíme, kde se dá odstartovat. Po obhlídce flatu za hrází a čapek před ní je jasno – jak na obloze, tak v otázce startu, protože od silnice ke kempu je vidět první kite. Překvápkem je metrová tráva, ve které mizí rozbalené kity. Obavy o start Flysurferovic komoráče se nenaplnili a bez zdržování s neoprénem jsem na vodě za chvilku. Barva i teplota vody je kávová. Ranní nástup větru je pozvolný, ale za půlhodinku už hážu Zuzce do vzduchu i sedmu. Mezitím vidím v půlce spotu první kity stoupající k hrázi na vytoužený flat.
Zařezávám hranu taky a vytahuju ze Sonica nesmyslnou stoupačku, takže za pár šláků už je pod prknem ticho a jízda po zrcadle dostává grády. První lehké zářezy střídají s přidávajícím větrem ostřejší a dalekonosnější polety. Pařák, flat a celkem stabilní teplý vítr přináší úplně letní pocity. Nemůžu se nabažit a ždímu z toho co se dá až do vyždímání vlastních sil. Mezitím se flat docela plní a každý si ho po svém užívá, takže míjím všechny s rohlíkem na tváři a obhlížím konec hráze.
S hejnem racků okolo kitu stačí překonat betonový předěl a může pokračovat freeride vložka po modravé vodě teplé tak, až v ní bublají kapři. Nejlepší průzkum spotu je z hladiny s kitem, takže zdravím kamarády všech kiterů sosající na pláži s udicí teplý lahváč. Následuje obhlídka nudy na pláži a ploužících lowindsurfařu v závětří poblíž kempu „ U Sejkyho“. Vyhlídkový okruh se uzavírá u vesnice Spyta a pak už hop zpět na Malou (část nádrže, potřeba už proběhla v psím stylu za jízdy).
Úplné vyčerpání a dospálení probíhá během odpoledne, kdy jsem ze břehu cvakl i pár ilustračních fotek. K večeru už většina balí a zůstává po nájezdu dvou-tří desítek šťastlivců jen poválená louka.
Musím uznat, že nejen Mlýny je člověk živ a jsem rád, že jsem konečně navštívil tento libový spot.
Je potřeba rozšiřovat i sbírku domácích spotů, co myslíte?
