Výsledky + report MČR v landkitingu 2019
Letos nám tradiční podzimní akce vyšla pěkně větrně, takže se závodilo a jezdilo celý víkend.
Když Lafoun poměrně nenápadně vyhlásil s dvoutýdenním předstihem závody, začalo všechno aktivní landkiterstvo plánovat jak se zase po roce potkáme na 13. ročníku MČR a s blížícím se datem 27.-29.9. taky pokukovat po předpovědi. Ta se letos docela zelenala jako gatě na zadku ortodoxního lanďáka. Ti se taky sjeli na letiště Panenský Týnec už v pátek na pojezd a párty. Ve stanu teklo pivo proudem, přesto se při mém příjezdu v sobotu ráno už prohánělo po betonové i travnaté ploše letiště prohánělo množství kitů. Tentokrát byli k vidění spíš menší velikosti než obvyklý lightwind mastodonti. To slibovalo pestrý a rychlí závod. Jak jsem se dozvěděli na „brýfingu“ bude to podtrženo i rychlím sledem rozjížděk po dvou kolech s minimálními prostoji. Za chvíli už se chystali ke startu bugy a mtb jezdci ladili vybavení, nebo šampóni ometali pavučiny a zkoušeli, že land není voda.
Během sobotních rozjížděk foukalo šikmo na runway, takže se začínalo stoupačkou a před diváky svištěl downwind. Bugginaři začali na kapesníkách, ale postupně s touhou po výkonu v soubojích brali větší depower žiletky. Poprvé jsem viděl v závodech i Flysurfer VMP se kterým Vojta pořádně zatápěl matadorovi Jenkýmu. Když utichlo pískání gum buggy přišli na řadu mountainboardisti.
Vzhledem k plnotučnému větru jsem vzal na rychlou trať mrštný FS boost 7, ale ve startovacím poli byli i dvojnásobné fukny. Díky dvoukolové rozjíďce se startovací pole drželo po celou dobu jen ve vteřinových rozestupech, takže každá chyba mohla směnit pořadí a nechyběly ani motačky na bójkách. Postupně se ukázovalo, kdo má na landu letos najeto a HRKR riders reprezentovaní jen mnou a Radkem dostávali zabrat od kluků ze Skada MTB či létajích koňů z Pegasu. Drželi se i nováčci a mlaďoši, ale přece jen bylo ještě letos během víkendu Slaďouše víc slyšet, než vidět bojovat na čele. Každopádně je dobré, že ač nedorazili silná želízka jako Leguán a Nemo, byl závod celkem vyrovnaný.
Intenzivní sobota pokračovala dalšími rozjížďkami buggy a divácky atraktivním freestylem, kdy se nikdo v heatech nedržel při zemi. Dav diváku hecoval a občas se musel i rozutíkat před nečekaně daleko letícími dravci. Rozhodnout o postupu do finále byl pro porotu nelehký úkol. Vyplatili se dávat mimo hrubých poletů i odjíždět různorodé triky. Finále bylo celkem vyrovnané a nebyla nouze wow efektové bomby i tvrdé landové přistání. Já si půjčil od Jestera Flysurfer Soul 12 a měl jsem co dělat, abych po odpalu z betonu nepřeletěl travnatý pruh až na pole. Vysoké onefooty a rotace předváděl Lukáš, ale radikální Céčkař Kolouch se nenechal mladýma soplama zahanbit a jel si svůj vytříbený styl invetovaných rotací na jistotu, takže nakonec v neděli zaslouženě stanul na hlavním sudu a odvezl pro Chomutovské Komakite první místo.
Skok k nedělnímu vyhlášení by byl moc rychlý posun v tomto reportu, protože když fouká, tak se jezdí a neděle byla opět plná race rozjíďěk. Večírek byl možná trochu poznamenaný únavou z ježdění a rozrůstající účastí dětí, ale nechyběl pokec v bandě i mládeži nepřístupné scénky mistra Jesetera. Každopádně se podařilo ráno všem vstát a vykolečkovat kocoury v dalších rozjížďkách buggy i MTB, kde tentokrát dominovaly větší kity a tím pádem i větší motanice na bójkách při poryvech.
Odpolednímu vyhlášení race tentokrát nevévodil tolik starý landový inventář, ale zazářili na Flysurferech v buggy Vojta a mezi prkny dominoval s kovářským fortelem Marcel Bednář.
Výsledky:
Letos nám to prostě vyšlo se vším všudy – vítr, akce, parta, organizace.. – díky, dík.
P.S. Nechyběla ani partička Onthespot s kamerou, takže pokud náhodou ještě neznáte čtrnáctideník KITE LIFE na Nova Sport, tak věřte, že do týdne tam bude parádní reportáž z tohoto závodu i s pozvánkou na přespříští víkend na Mlýny a vodní MČR.
Čus Mára
